Tentokrat se rozepisu jen o jedne udalosti, ktera zasadne ovlivnila veskere me dalsi kanadske kroky. Kdyz jsem projizdel mestem Fernie a stavil se tam na kafe, oslovila me servirka s nabidkou pomoci s opravou dreadu. Pry gratis. To mi prislo vhod, poslednich par tydnu jsem shodou okolnosti na tohle nekoho shanel. Sice se dready prubezne snazim udrzovat sam, ale jednou za cas prijde „zasah zvenci“ vhod. S vdekem jsem si vzal kontakt. To jsem jeste netusil, co tim zpusobim… Za par dni jsem za ni vyrazil. Dvacetileta Patty bydli v hotelu. Zni to mozna luxusne, ale opak je pravdou, cena za jeji pokoj je srovnatelna s prumernym podnajmem. Ale neni to kdovijaky luxus, pokoj ma odhadem 20m2. Vchod do mini koupelny nema ani dvere, takze bylo trosku zvlastni curat za plentou dva metry od slecny, kterou sotva znate. :) Kuchyne a „obyvak“ jsou sdileny s ostatnimi hotelovymi noclezniky, takze tady v tomto konkretnim pripade koupelna zaroven plni funkci mycky nadobi. Do hotelu se odstehovala od mamy, ktera zije ve stejnym meste. Podle interieru byste budovu, ve ktere jste, rozhodne nenazvali hotelem. Trochu zaplivany doupe. Spinavy. Celu s ni sdili jen jeji kralik.

Zahy, co jsem do jejiho pokoje vstoupil, jsem zjistil, ze jsem se ocitnul v doupeti mistni dealerky travy. Ani nevim, kolik hodin jsme na dreadech pracovali, ale poznal jsem za tu dobu peknou radku zakazniku, kteri si do hotelu prisli koupit bylinky. Kdo vi, kdo co dealuje v ostatnich pokojich. Kazdopadne jsem se tady dozvedel spoustu zajimavych faktu. Napr. uz vim, jak poznat cloveka, kterej jede na cracku. Vim, kde v okoli se nekdy v realu deji veci jak z gangsterskych filmu (kradeze aut, honicky, prestrelky). Vim, ze kdyz si tady nezamknete v noci auto, je mozny, ze vam do nej nekdo nechci nebo nasere. Uzitecny zalezitosti.

Patty zije zvlastni zivot. Je veznem sveho pokoje. Cely dny sedi zavrena doma, cumi na televizi (Netflix) a huli travu. Nic jinyho nedela. Vazne! Nekdy sice chodi do prace, ale moc dlouho si zamestnani zpravidla neudrzi. V dobe, kdy jsem za ni prijel, uz v kavarne, kde jsem ji poznal, nepracovala, vyhodili ji.
Pry miluje, kdyz ma na navsteve tak pozitivni lidi, jako jsem ja. Bylo to podany, jako bych byl posel z raje, coz dle me dokazuje, jak moc trpi samotou. Mel jsem tendence zacit ji zachranovat a hned jsem vymyslel plan, jak ji vytahnout mezi lidi, abych ji otevrel oci. Ona ale tvrdi, ze je takto stastna, ze zije presne tak, jak chce. Ok.
Ze si moji navstevy vazi pry dokazuje to, ze jsem dostal povoleni sednout si na jeji kreslo a pozdeji dokonce i na postel (ne, nebyla to zadna zaminka), :) ne kazdymu to dovoli. Navic pry ne kazdej vypada tak cistotne, jako ja. Chlapi, myjte se, prosim vas!

Presto, ze prakticky nic nedela, tak sni o cestovani. Vsude ale zaroven vidi nejaky duvod, proc s tim nemuze zacit. A zpravidla to skonci vzdy u penezi. Teprve nedavno se ji pry podarilo poprve v zivote usetrit na ucte $1500. Coz se tady mimochodem da s trochou snahy nasetrit za dva mesice i s minimalni mzdou a placenim najmu. Kazdopadne tohle je podle me dostatek penez na novy zacatek jinde, na pocatek cestovani. Ona ma navic tu vyhodu, ze je Kanadanka, takze tady ma nepreberny moznosti toho, kde zacit znovu a co zazit. Trosku zavidim, prece jen se tady oproti prelidnene Evrope mnohem lip dycha.

Lidi, pokud mate na ucte 30.000 Kc, tak uz vazne muzete vyrazit zkusit stesti jinam, nepotrebujete statisice!

Patty za celou dobu nesnedla nic jinyho nez jedno cely baleni popcornu. Jsem netusil, ze se na takove strave da prezivat. Plus teda hulila travu, a to neustale, bong (pro neznale – neco jako vodni dymka) pouziva doslova od rana do vecera. No, zajimava holka. V sestnacti zacala spavat se svym tehdejsim dealerem, protoze ji za to daval vic travy. Podnikava duse zjevne. Tahle se neztrati.
V pokoji ma krasnyho Fendera (kytaru), kteryho dostala k maturite, ale nikdy na nej nehrala! Ja tu holku nechapu! :) Kdybych mel v Kanade zustat, asi bych toho Fendera od ni zkusil odkoupit a zkusil mu vdechnout novy zivot.

Dready mam tedy upraveny. Zdarma. Ale znovu bych do toho nesel a radsi si priplatil jinde. Diky prapodivne technice, kterou pouzila mam ted dready paradoxne vic poniceny. Na prvni pohled to sice neni poznat, nicmene spousta vlasu je vytrhana a kdybych se ted rozhodl dready rozplest (malokdo vi, ze je to mozny), moc dlouhych vlasu by mi asi nezbylo. Ale vsak ono to zas do manicky doroste.

Nejak se to protahlo, dost casu jsme prokecali, tak jsem nakonec rad prijal nabidku prenocovani (ve vsi pocestnosti). O spanku se teda moc nedalo mluvit, spal jsem na zemi na karimatce ve spacaku (coz je v pohode) a u hlavy mi celou noc valil naplno vetrak. Ale i tak jsem rad, ze jsem zustal, vecer jsem byl tak unavenej, ze jsem si nebyl jistej, jestli bych tech 120 km zpatky odridil 100% bezpecne. No a tohle zatraceny prenocovani naprosto prekopalo veskery moje puvodni pokusy o plany na zimu. Kdyz jsem totiz rano vysel z hotelu, rozhledl jsem se kolem sebe a byl naprosto dojaty tou krasou. Skoro ze vsech stran nad mestem trcely krasne hory osvicene rannim sluncem. (Ted si uvedomuju, ze je skoda, ze vic nefotim.) Doslova jsem se do toho mista v tu ranu zamiloval, v hlave mi to seplo a ja vedel, ze se tam musim okamzite prestehovat. :) To misto na prvni pohled poskytovalo vsechno, po cem jsem prahnul – krasnou prirodu vsude kolem, kulturni a socialni vyziti a navic treba i moznost splnit si svuj sen a stravit zimu na sjezdovkach.

Po navratu na ranc jsem hned zacal pracovat na presunu do Fernie. Plan byl jednoduchy: najit si bydleni, prestehovat se, najit si praci a zazit, co mesto nabizi. Po pul roce na izolovanem ranci jsem se nejvic tesil na kulturu (koncerty, vystavy) a socialni zivot (poznavani novych dusi). Bydleni jsem zkusil najit ve facebookove skupine venovane mestu. A pokoj jsem tam i nasel, sice to bylo ubytovani jen na dva mesice, ale to je vic nez dost casu na to, abych se ve meste porozhledl po necem jinem. Do dvou tydnu od zamilovani se do Fernie jsem se tam prestehoval.
Takze tak. Berte to jak maly uvod do nove kapitoly – O mem zivote v kanadskem horskem malomeste. :)

Je to vubec poprve, kdy na blogu zamerne mlzim – nepouzivam napr. prava jmena a nejmenuju konkretni mista, protoze bych nekomu mohl zavarit. A predesilam, ze to rozhodne neni naposledy, co to delam… to, co jsem zazil u Patty byla totiz pouha predehra, nevedome jsem se totiz nastehoval do domu, o kterem ve meste doslova koluji legendy. Je to jeden z nejvetsich mistnich „party domu“. Urcite znate ty house party z americkych filmu pro pubertaky… tak presne do takovyho prostredi se ja prestehoval. Se vsim, co k tomu patri (krome tech pubertaku).
A o tom zase priste. :)