Chcíp…

Posledni dny se nic extra zajimavyho nedelo, hodne ted prsi, takze jsme vetsinou zalezli „doma“.
Letem svetem: zridili jsme si karticku do zdejsi videopujcovny; El zkusila palacinky, ty ale zkoncily v zachodu (ne vyzvraceny, vylity :D ); bojujeme (zatim uspesne) s mravenci; puchyre od slunicka uz z myho tela pomalu ustupuji. Tak to je vse, jinak se flakame. :)

Ale abych nekecal, v utery (27-12-2011) jsme se byli podivat na Taradale View, nedalekou vyhlidku hned u Taradale. Chteli jsme tam videt zapad slunce, ale byli jsme tam moc brzo a nechtelo se nam cekat. Nicmene i tak tam bylo hezky, pekny vyhled, ze ktereho se nastesti i fotka podarila. :)

A vcera (30-12-2011) jsme se rozhodli pro vetsi jednodenni vylet. Puvodne jsme se chteli vydat na nekolikadenni turu po Lake Waikareomana track (narodni park Te Urewera), ale pocasi nam vazne nepreje, proto jsme vyrazili na Cape Kidnappers.
Cela trasa (asi 20km) vede po pobrezi podel skalisek a je pristupna jen v dobe odlivu, proto jsme museli nejprve do informacniho centra v Napier zjistit doby prilivu a odlivu. A asi dobre, ze jsme tak udelali, pani za prepazkou nas dostatecne vydesila tim, ze nedavno tam musel vrtulnik zachranovat nejakeho nemce.
Cesta mela byt pruchozi nejdrive v 13:30, takze jsme presne v tu dobu vyrazili. Vydatne nam do naseho putovani prselo, takze jsme na sobe cely den museli mit nepromokava ponca, nic prijemnyho. Pocasi nepralo ani fotkam, sice jsem mel i na fotaku plastenku, ale ani ta nebyla vsemocna, dle stavu filtru na objektivu bych rekl, ze prselo i zespodu nahoru. :) Jen co jsem jej otrel, uz se zase topil v kapkach. Navic jsem nemohl po ceste menit objektivy… ale to asi nikoho nezajima. :))
Cestou jsme potkali tusim jen dva blazny, kteri v tomto pocasi vyrazili take pesky, ostatni se nechali dovezt terennimi vozitky. Pri prilivu to tam skutecne musi byt nebezpecny, my se museli obcas brodit i pri odlivu.

V cili nas cekala obrovska kolonie tereju (gunnets). Vazne uzasna podivana! Vlastne cela cesta byla uchvatna, rad bych se sem jeste vratil za lepsiho pocasi, abych si odnesl i nejake lepsi fotky.

Cesta zpet byla trochu nervozni, vyrazeli jsme pomerne pozde, takze se uz pomalu mel blizit priliv… Navic jsem zacal byt nervoznejsi i z toho duvodu, ze jsem si nebyl jisty, jestli jsem pred odchodem od auta vypnul svetla. :)) V CR je to snadny, svitit je povinny porad, ale tady lidi sviti jen za zhorsenych svetelnych podminek (coz bylo dnes), a tak clovek na svetla snadno zapomene… :))
No a? A ja zapomnel! V cili na nas cekalo uplne mrtvy auto! Oba jsme byli cestou znacne znaveni, takze jsme se tesili na odpocinek a toto se nam vazne nehodilo! :)) Aut bylo v okoli dostatek, ale bohuzel nikdo s sebou na NZ asi nevozi startovaci kabely! :) S pomoci jednoho rybariciho paru jsme se pokusili auto roztlacit, ale neuspesne. Vydal jsem se tedy hledat pomoc do campu, u ktereho jsme parkovali. A najednou jsem se ocitnul v karavanu s peti chlastajicima chlapkama… :)) A sotva se stacim poptat po pomoci, uz drzim lahev piva! :D Chlapi byli kvalitne rozpiti, pry nemam spechat… no mozna bych i zustal (piva meli dost pro vsechny :) ), ale v aute cekala El. :D Nakonec nam ale jeden z pivaru pomohl a svoji baterii nam auto nastartoval. Hura! :)

No a kdyz je dneska ten Silvestr, tak na zaver jedno PFko :)

2 komentáře u „Chcíp…“

  1. Sleduju pravidelně a pořád s velkým zájmem! Paráda:) No a fotky – úžasný, fakt že jo! Tak se opatrujte. Krikri

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.