Prilis unavenej na nazev

2011-12-31 Rano nas cekalo servirovani imaginarniho caje s Maiou (novozelandske deti si hraji stejne jako ceske :) ), kurz cestiny a kresleni ceske vlajky.
Kolem obeda jsme se vydali do Napier, kde se mel konat nejaky silvestrovsky rukodelny market. No, nekonal se, nevime proc, ale nebyla tam ani noha.
Nevadi, vecerni silvestrovsky program nam to urcite vynahradi, v planu totiz byl open air koncert v napier, ktery je navic gratis!
Cely den ale prselo, takze jsme meli strach, ze tam budem sami. A skoro jsme se trefili, u podia postavalo jen par jedincu v plastenkach. Ale to nejhorsi prislo za chvili, na podium se vyritily dve „zpevacky“ ala Vondrackova a Bartosova a to byla teda paradicka! :D Trochu se mi vybavilo trauma z davnych navstev ceskych vesnickych „zabav“. Verim, ze spouste mych znamych by se to libilo, ale my museli urychlene pryc! Dal bych v tu dobu cokoliv za normalni rockovej koncert! :)
Takze nas silvestr skoncil tak, ze jsme chlastali sami doma, pozirali chipsy a cumeli na film. A pulnoc? Na tu jsme zapomneli! Kdyby mi nenapsal bracha, tak ani nevime, ze uz byla! :D Tak asi tak. Jak jste se meli vy? :))

2011-01-01
Na Novy rok jsme si trochu prispali. Ale abychom nesedeli jen doma, vydali jsme se na nedaleky track (jmeno dodam). A byla to hruza, kombinace nekolikadenniho deste, hliny a ovci udelala neco, pro co nestaci ani pojmenovani „bahno“, nevim, jak tu hmotu nazvat, ale byl to fakt hnus! :) Vylet byl spis hrou „vyhni se bobku“, a El tu hru od zacatku prohravala! :D Nicmene, misto to bylo pekny, byly tam dokonce fotky, jak to tady vypadalo pred zemetresenim (rok 1931), vazne neuveritelny, jak se to tu zmenilo, vetsina zdejsiho okoli byla jeste nedavno pod hladinou more! Silu ma, ta priroda.

2011-01-02
Potrebujem praci! Uz je po svatcich, tak zkusime stesti. Ve vinicich ma byt prace sice az koncem ledna, ale i tam jsme to zkusili, radeji driv nez pozde.
A u tretiho vinarstvi jsme skutecne uspeli, za dva dny rano nastupujeme, budeme sazet! :)

2012-01-03
Posledni den pred nastupem do prace jsme si chteli udelat nejaky kratky vylet, proto jsme navstivili tri turisticke trasy.
Prvni byla White Pine Bush walk, pekna lehka trasa venovana hlavne lesu.

Druhou trasou bylo Teana a Tangoio walks, kde na nas cekaly dva pekne vodopady. Skoda, ze nam opet nepralo pocasi na hezci fotky.

Po ceste domu jsme jeste navstivili trasu v Naipier – Ahuriri estuari walk. Nejzajimavejsi pro nas na ni bylo asi to, ze jsme tam videli tisice bahennich krabu :))

2012-01-04
Dnes byl prvnim pracovnim dnem u noveho zamestnavatele, vinarstvi Moana Park. Od pul devate rano jsme sazeli vinohrad :) Rozdelili jsme si role, ja celou dobu ryl a El sazela. Prace me od zacatku bavila, je to sice makacka, ale je to fajn. Zatim. :)
Zajimavy je, ze jsme tam jedini brigadnici, ostatni byli stali zamestnanci. Pracuje tam i australan, ktery ma brachy, ktery ma pry hotel (hostel?) v Olomouci, dobra nahoda, ne? :)
Rano jsem byl plny energie, ale cim vic se blizil obed, tim min sil jsem mel. Ale vedel jsem, ze po obede to bude zase ok, doplnim energii a zase budu mavat rycem jako pomatenej… Ale spletl jsem se, obed nepomohl, ja byl porad bez stavy. :) Naopak se to zhorsovalo, az to dospelo do faze, kdy jsem musel vynalozit vazne dost usili na to, abych ryc dostal vubec od zeme. :) A ruce opet vypadaji jako po muceni, zmizelo mi z nich za to dopoledne pomerne dost kuze, netusim ale kam. :D
Ono to bylo taky tim, ze jsme se postupne dostali do mist, kde jsem se krome hliny musel dostat pres koreny revy, ktera tu rostla driv, takze jsem vetsinou ryc pouzival k sekani nez k ryti, coz vyzaduje k*****ky vic usili! :)
Super je, ze krome obedu mame jeste narok na dve placeny patnactiminutovy prestavky. A po te odpopoledni jsem najednou znovu ozil! Mozna to bylo tim, ze vedle me zacal ryt ten australan, nevim, kazdopadne jsem se rozjel tak, ze me sef obdaril vyznamenanim „fucking quick“ a pridal jeste „that’s fucking awsome“. Australan po me nervozne pokukoval a ja se citil jako akcni hrdina! :D Nejaky hlas v moji hlave mi rikal „brzdi, zitra budes litovat!“, ale ta bestie, co se ve me probudila, jej prervala! :D Tak jsme se prosazeli az ke konci pracovni doby. :)
A uz jak jsem sedl do auta, tak jsem vedel, ze jsem se zachoval strasne nezodpovedne ke svymu telu… :D Zaclo to neuveritelnou unavou, bolesti neurcitych svalu, pokracovalo to tim, ze me unavovalo i sezeni u stolu a ztratou chuti na jakykoliv jidlo (a to jsem mel fakt silenej hlad) a skoncilo to tim, ze lezim na posteli a nezmuzu se na nic vic nez na dopsani dnesnich dojmu.
Zitra tam asi zdechnu!
A nebo opet probudim bestii!!
Ale co potom pozitri? :D

Omlouvam se, tento prispevek je asi plny chyb, ale jsem jak prastenej rycem, prectu si to po sobe jindy a treba jeste neco i doplnim, vzal jsem to letem svetem. :)

Ale skuceni El mi pripomelo jeste jednu dulezitou informaci, o kterou se musim podelit. El si na dnesni praci vzala kratky triko, ktery se ji vyhrnulo a tak ma ted na zadech tricentimetrovej spalenej pruh, kterej ji podle me sleze nejdriv za 3 roky. :))

A to je vse, dobrou chut, jdu spat. :)

4 komentáře u „Prilis unavenej na nazev“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.