Den odletu na NZ se blíží, utíká to jako voda, za 10 dní už budeme na cestě. Takže je vhodná doba, začít něco dělat pro to, abychom mohli v klidu pláchnout. Ne, že bychom neměli nic zařízený, už máme letenky a ubytování na první tři noci v Aucklandu, ale přece ještě zbývá zařídit pár věcí…

Takže jsme dnes začali zřízením kartičky zmocněnce pro rodiče, aby nám měl kdo vybírat poštu. Další krok byl výpis z účtu. Při příletu na NZ totiž musíte být schopni prokázat, že s sebou máte dostatek financí (cca 60 000 Kč), abyste pro NZ nebyli jen přítěží. Nenapadá mě, jak jinak, kromě výpisu z účtu, to pánům na letišti dokázat. Zajímavý je rozdílný přístup jednotlivých bank. Po mně „moje“ Česká spořitelna za výpis nic nechtěla (i když, možná se budu ještě divit :o) ), ale výpis mi byli ochotní udělat jen v češtině a navíc, přesto, že je hodně podrobný, na něm chybí měna! To Eliška je na tom, líp, ta té tam měnu dali. Ale taky si řekli o 400 Kč! Navíc zcela zdarma dokument přeložili do nesrozumitelné česko-německo-anglické verze. No budou z nás mít na letišti asi radost. :oD

Momentální plán po příletu do Aucklandu je takový, že pořídíme auto, ve kterém budeme přespávat různě po kempech, parkovištích atd. Jednou z nevýhod takového způsobu přežívání ale je absence elektriky, což, pokud chci udržovat tento blog naživu pomocí mobilu, který vydrží nabitý jeden den, je skutečně problém. To chce nějak vyřešit!
No a jelikož jsme chytří a moderní cestovatelé, tak jsme to taky vyřešili (no dobře, poradil mi brácha :o) ). Pořídili jsme solární nabíječku. Hurá, budeme on-line! :o)

Závěr dne byl víc než příjemný. Poseděli jsme v nekuřácké hospůdce s (teď už ex-) spolubydlícími, Lenkou a Ondrem. Bydlel jsem s nimi tři a půl roku v jednom bytě a teď, den po tom, co jsem se odstěhoval, jsem s nimi poprvé v hospodě! Paradox. Nechápu, jak je to možný, ale je to vážně tak. :o) Bylo to fajn, mlelo se a pilo se (Zweigel byl fakt luxusní). Už teď se těším na vítací posezení! :o) Budete mi chybět!
Že zdravím Flidais! ;o)