Zázrak!

10.9.2012 (pondeli)

Kotnik byl rano oproti ocekavani o poznani lepsi, uz na nohu muzu zase doslapnout, ale dobry to zdaleka neni, budeme muset na nejakou dobu nastolit mirnejsi tempo. I kdyz to zdaleka neni idealni stav, hned mi to zlepsilo naladu, uz jsem se v myslenkach pomalu pripravoval na predcasny navrat do CR.
Rozhodli jsme se, ze v kempu zustaneme jeste den a trochu vic si odpocneme, prece jen bych mel nohu nechat radej v klidu. A jelikoz v noci i dnes cely den prselo, tak jsme se v kempu usidlili ve spolecenske mistnosti (v podstate to je kuchyne s jidelnou a malym gaucem). Nadrzo jsme tam se spacaky obsadili gauc a cely den se z nej nehli. :) Zda se, ze nikdo jiny v kempu nebyl, a tak jsme tam ani nijak neprekazeli. Ale zadna vyhra to tam nebyla, neco jako topeni tam neexistuje, takze jsme docela dlouho klepali kosu, nez se nam pytle zahraly. :)

11.9.2012 (utery)

A dnes rano uz nesnezilo jen v horach, ale i u nas v kempu. Takze jsme u baleni stanu opet mrzli.
Zpatecni cesta do Queenstown byla trochu dobrodruzna, protoze snih byl i na silnici a s letnima gumama jsem musel jet vazne opatrne. Zda se, ze minimalne na nas vylet do Milford Sound si budeme muset pujcit snehove retezy. Ani v Queenstown pocasi nebylo moudrejsi, snezilo a viditelnost na prd.
Koupili jsme tam novy varic, ten muj stary nas totiz za posledni 2 tydny pekne pozlobil, pres zimu nejak onemocnel a tak ted poustel plyn i smery, kterymi by rozhodne nemel… zacalo to byt uz hodne nebezpecny, kazdy dve vteriny jsme museli sfoukavat plameny ze strachu pred explozi, takze jde do kose!
Mimochodem, v ulicich mesta nas zastavili nejaci indicti turiste a chteli si me vyfotit… asi vazne vypadam jako exot! :)

Protoze jsme ve meste promrzli a ja bych zaroven bral jeste den klidu pro moji nohu, tak jsme se potom hned ubytovali ve meste v backpacker hostelu a doprali si jeste trochu odpocinku. Je to po dvou tydnech prvni misto s topenim. :) Zitra uz by dle predpovedi melo byt pocasi lepsi.

12.9.2012 (streda)

Vydali jsme se na Bob’s Peak, kopec trcici hned u mesta. Ale jelikoz setrime moji nohu (mame se na co vymlouvat), tak tentokrat ne po svych, ale lanovkou! Zpatecni tiket Skyline Gondola nas stal 25$. Nahore mate cele mesto Queenstown i s jezerem Wakatipu a pohorim The Remarkables jako na dlani. Dnes nam nastesti pocasi uz pralo a tak byla viditelnost paradni.

Pokud by vam tady vyhled nestacil, da se tu i paradne zablbnout. Muzete napr. misto lanovky skocit dolu na paraglidu. Chvili jsem sledoval, jak se vznasi nad mestem a dost jsem zavidel, musi to byt paradni zazitek. I kdyz z tech vyvrtek, co delali, by mi asi nebylo uplne dobre.
Je pro vas paraglide moc silny kafe? Nevadi, muzete si tady skocit „jen“ bungee! Ani to ne? Neni problem, pro posery tu maji alespon drahu pro neco, co vypada jako boby s koly. :) No ale tem, co nemaji prachy, musi stacit bohuzel jen ten vyhled. :)

Kdyz jsem byl mensi nechapal jsem, proc si filmari delaji srandu z asijskych turistu a vecne je zobrazuji jako cvakalky, kteri nikdy neodlozi fotak od oka a bez prestavky praskaji jednu fotku za druhou. Uz dlouho ale chapu, ze je to proto, ze to tak vazne je! I tady jsem se bavil sledovanim, jak se teta Li musi vyfotit se strycem Lee na dvacet ruznych zpusobu, jak Dong potrebuje byt vyfoceny u teto kavarny s kazdym ze svych osmi bratrancu zvlast a pak jestemse vsemi spolecne… Jen Chi je tu sama a tak si aspon cestou k lanovce kazde dva metry cvakne autoportret…
Nemam nic proti, jen se bavim. :) Ale zajimalo by me, proc to vsechno foti. Stovky fotek denne, vazne se na ne nekdy podivaji? :)

No nic, opet jsme se rozloucili s Queenstown a vyrazili krasnou alpskou krajinou do mesta Te Anau.
Tam jsme se hned stavili na informace, abychom zjistili, v jakem stavu je prijezdova cesta vcetne tunelu k Milford Sound, kam bychom se radi podivali. Vedeli jsme, ze cesta, ktera je uz 2 dny uzavrena z duvodu lavin pres silnici, by se mela snad kazdym dnem otevrit a bylo to tak, zitra v poledne se pry uz bude dat projet!

Stan jsme pro dnesek postavili hned za mestem, v kempu Great Views. A jelikoz tu je i kuchyne, otocili jsme se jeste jednou ve meste do supermarketu pro flakotu masa! Nic proti testovinam a ryzi, ale maso je maso! :))

Taky jsme vyuzili toho, ze dnes svitilo slunce a snazili si dosusit pohory… ale nedosusili! :(

13.9.2012 (ctvrtek)

Rano jsme se opet stavili na informacich. Po ujisteni se, ze nas pocasi ani laviny skutecne neohrozi a ze dokonce nebude ani treba pujcovat si snehove retezy, jsme konecne zabookovali vyhlidkovou plavbu po fjordu Milford Sound (coz je mimochodem udajne nejkrasnejsi misto z celeho NZ)! Nalodeni mame zitra rano v 9:45. ;)

Takze jsme se zase kousek popojeli. O pekne vyhledy cestou opet nebyla nouze.

Mijeli jsme Mirror Lakes, coz je misto, u ktereho se musi povinne zastavit kazdy turista, ktery tudy jede. Jelikoz je to hned u cesty, zastavili jsme se i my, je to totiz idealni petiminutova prochazka pro moji pochromanou nohu. :)

Podel cesty je tu treku vic, ale kvuli mne jsme dnes skutecne vybirali jen ty, co jsou pristupne doslova i pro vozickare… proto byla dalsi zastavkou Lake Gunn Nature Walk, prijemna ctyricetipeti minutova prochazka peknym bukovym lesem. Byla to zaroven naucna stezka, byly tu cedule s informacemi o lese a rostlinach. Ja se hlavne vzdelal v tom, ktery bobule muzu v lese bezstarostne nacpat do zaludku. :) Bohuzel jsem si to ale nemohl vyzkouset, rostliny jeste nekvetou, ale snad se brzy dockam a neco ochutnam… jen aby se mi to v hlave do te doby nejak nepomotalo a ja nakonec nesezral to, co nemam… :)

Kousek odtud, v mini DOC kempu u jezera Gunn, jsme dnes zakotvili. Je to moc pekne misto, ale dnes se opet zatahlo, takze jej nemuzeme obdivovat v cele jeho krase. Kvuli kamenitemu podlozi tam nesly zatlouct koliky stanu, ale my to vyresili, stan jsme zakotvili o balvany.
Odpoledne jsme tam trceli v aute a cumeli na filmy. Rozdelal jsem si k tomu pivo a uvedomil si, jak se tesim domu… uz jsem vam rikal, ze maji na tretinkove lahvi napsano, ze obsahuje jeden a jednu tretinu „standardniho drinku?“ To je zverstvo, co? Kazdy vi, ze standardni pivni drink ma 0.5l! 0.2l je standardni detsky drink, ne? :)
Po dlouhe dobe jsem dnes taky sahl po ukulele! A furt umim prd! :)

V noci se zvedl poradny vichr a zacalo prset. Privaly deste obcas hrozive busily do stanu, nastesti jsme ale byli v zavetri, takze jsme prezili.

14.8.2012 (patek)

Ranni pocasi nasvedcovalo tomu, ze dnesni plavba asi neprobehne uplne dle nasich predstav. Bylo zatazeno a prselo, takze z lodi asi moc neuvidime… ale co nadelame, uz mame zaplaceno…

Cestou k Milford Sound jsme pochopili, proc byla silnice nekolik dnu uzavrena, vsude kolem se valely laviny z okolnich kopcu. Ze silnice snih dostavali tezkou technikou, ktera stale postavala podel cesty. Zazitkem byl i prujezd 1270m dlouhym tunelem z roku 1954 (razil se 20 let)… az z nej sel strach… jako brana do pekel. :)

Doufal jsem, ze nasi plavbu zrusi, protoze i v cili bylo videt, ze neni videt, :) coz nejsou zrovna idelani podmninky na prohlidku nejkrasnejsiho NZ mista. Ale nic se nerusilo, s dalsimi sedmi blazny jsme nastoupili na lod spolecnosti Jucy Cruize a vypluli.

A fakt jsme z uzasnych vyhledu na okolni krajinu moc nemeli, vse se ztracelo v desti. Ale neni se cemu divit, Fiordland je nejvlhcim mistem NZ a primo tady prsi prumerne pres 180 dnu v roce! Ale vsechno zle je k necemu dobre, nebyt deste, nevideli bychom desitky docasnych vodopadu valicich se z okolnich kopcu. A taky bychom nezazili tu prdel, kdy s vami vichr clouma po cele palube a diky desti, ktery vas sleha do ksichtu, se nemuzete podivat pred sebe, natoz neco poradne vyfotit. :))

Nedockate se tedy ode me krasnych pohlednicovych fotek, jake muzete vygooglit na netu, ale poradne pochmurnych obrazku. :)

Z na zaver to nejzajimavejsi! Zazrak! Videli jsme tu nekolik vodopadu, ktere tekly pozpatku, tj. zespodu nahoru! A to nekecam! :)

Videl jsem prd, ale i tak to byl zazitek. Z lodi jsem vystoupil uplne promacenej. Jeste mi nestacily ani vyschnout pohory z minulyho treku a ja uz mam mokry dalsi boty… ale to bylo to posledni, co me v tu dobu trapilo, byli jsme totiz informovani, ze silnice kolem tunelu se ma kvuli pocasi v poledne opet zavirat, takze jsme museli ihned vyrazit, abychom to stihli. Nerad bych tu zustal odriznuty, 120km od nejblizsiho mesta. No ale stihli jsme to, 6 minut pred uzavrenim jsme tunelem projeli. :)
Ale prselo dnes vazne vydatne, sterace mi valily na plno a stejne nastihaly…

A zastavili jsme opet v kempu u mesta Te Anau.
Ted bychom radi vyrazili na nekolikadenni Kepler Track, ale pocasi ma byt ted opet bidny minimalne do nedele, tak tu do te doby budeme muset pravdepodobne preckat.
Sice uz jsme dnes jeden zazrak videli, ale hodil by se dalsi. Potrebujeme rozehnavace deste! :)

7 komentářů u „Zázrak!“

  1. Kamaráde, sleduju váš blog už pár týdnů, co jsem přijel do ChCh a teď tu s váma i cestuju:) tak přeju lepší počasí! snad se trochu oteplí a mraky ustoupěj. hodně zdaru!

      1. Nene, jen si fotím a něco sázím na fb… Jsem v Christu, měl jsem celkem štěstí na práci, takže to vydělávání na cestování tolik nebolí. Zůstanu tu asi na léto. Než jsem se tu rozkoukal, byli jste pryč:D Supr fotky, jen tak dál. L

  2. Mimochodem, kam jsi jel s autem na WOF, čeká mě to během příštích dvou týdnů taky:/ a nikdo mi není schopnej říct, kam to auto tady vzít, aby po mě moc „nešli“… Ona je to ale stejně loterie

    1. Rozhodne doporucuju tohle misto: http://www.zenbu.co.nz/entry/1173578-autofix
      My tam prosli bez problemu a co jsem slysel, tak tam projde snad kazdej… :))
      Ale bacha, je to na ulici, kde je jeden servis vedle druhyho a navic se k nemu dostanes jen zapadlym uzkym prujezdem, takze se da snadno prehlednout… my to taky poprve nenasli, museli jsme u krajnice zastavit auto a obejit si to pesky. :)

      1. jajaj, no tohle vypadá velmi zastrčeně, no můžu tam zajet „na pokec“ a zjistit, jak se věc má.upřímně se těhle zastrčenejch dílen trochu bojím:D

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.