Z mesta cesta. Hrozna. Pekna!

Odjezd z Aucklandu… jak to rict slusne… stal za hovno! :) Tak nervozni jsem za volantem nebyl ani v autoskole! Vic se asi o teto jizde rozepisovat, protoze se ji snazim vytesnit z pameti, abych nemel trvale nasledky. Nicmene jsme ji my i kolem jdouci (a jedouci) prezili ve zdravi (mluvim o fyzickem zdravi).
Nase prvni zastavka byla ve vesnici Puhoi, kterou na konci 19. st. zalozili pristehovalci z Cech! Bylo tam dokonce Bohemian muzeum, ktere jsme ale nenavstivili, coz me ted dost mrzi. Skoda. Navstivili jsme ale aspon zdejsi kostelik a samozrejme hospudku. :) Ta byla super, cela byla plna predmetu, ktere tu nechali poutnici (boty, bankovky, obcanky, dokonce kytara….) s ruznymi vzkazy. Tak jsme si dali novozelandske pivo (neni pravda, ze tu neni dobre), nechal jsem tam vizitku a jelo se dal.

Dalsi zastavkou mela byt plaz Omaha, kterou ale nejen ze jsme nenasli, ale malem jsme se tam ztratili, takze se radej jelo dal do okoli plaze Pakiri. Jeli jsme nekolik kilometru po hnusne sterkove ceste a nebyt gps, kterou jsem obcas kontroloval, tak bych si byl jisty, ze jsme se davno ztratili. Cesta to byla vazne spatna, mel jsem strach, ze se nam rozpadne auto. Nicmene jsme se nakonec dockali a dorazili k cedulce „Pakiri Beach“. Byl zde i mensi kemp, ale cena 20$ za osobu nas odradila a radej jsme se ubytovali opodal v aute. Nebyt americkeho paru, ktery mel svoji dodavku postavenou opodal, byly bychom tam uplne sami. Bylo to idealni misto, cca 200 metru k plazi a hned vedle gratis zachody. :D
Sli jsme se podivat na plaz a ta teda byla! Ta cesta za to stala, bylo tam krasne, takovy zapadly opusteny raj. Za chvili se zaclo stmivat a takovy barvy jsem pri zapadu slunce asi jeste nevidel… snad neco z toho bude i na fotkach.

Noc v aute byla hrozna, jsem i na kombika proste moc dlouhej! :) Ale nakonec jsem to vyresil tak, ze jsem spal s hlavou v kufru a to uz slo. Navic jsem takto mel pres zadni okno peknej vyhled na hvezdy. :)

Rano (2011-11-23) jsme se jeste kratce podivali na plaz.

Pred odjezdem jsme od americanu dostali par piv, za dva dny totiz konci jejich trip po NZ a pry maji „too much alcohol“. Takova nabidka se samozrejme neodmita. :D Podekovalo se a jelo se.
Zastavili jsme se v Matahoke v muzeu stromu Kauri. Tyto stromy jsou vazne giganti! A z jejich dreva a pryskyrice zdejsi vyrabi nadherny veci, takze bychom prohlidku muzea vazne uvitali. Jenze vstupne 25$ nam to poteseni odeprelo. Pani u pokladny nase zklamani vycitila a dala nam studentskou slevu… ale 20$ bylo porad moc. :( Tak jsme si prosli zdejsi obchod a prohledli si (nadherne jednoduche) interiery zdejsiho kosteliku.

V Dagarville jsme se stavili na informacich, abychom se ujistili, ze mame dobry smer k jezerum Taharoa a Kai Iwi. Pani nam ukazala cestu, pridala par tipu na treky a kempy a tri poukazy na kavu zdarma. :) Ve vedlejsim rychlem obcerstveni jsme si dali smazene brambory Kumara. Vypada to jako tmava brambora, pripravuje se stejne, ale chutna to hodne sladce. Dobre to bylo.
U jezer bylo taky moc hezky, ale jelikoz jsme se tam nekoupali, tak jsme se dlouho nezdrzeli.



Uz jsem toho rizeni mel dost, ale presto jsme si udelali malou zajizdku na kratky trek v Trounson Kauri Parku, ktery je venovany prave stromum Kauri. Bylo to moc fajn odreagovani od rizeni.

Z te fotky ke prd poznat, co? :)

Z cesty byla ocividne unavena i El, protoze kdyz chtela rict „Ten brouk ma ale dlouhy tykadla“, vypadlo z ni jen „Kitakita“. :D Ze by maorstina? :D
Zastesklo se nam po sprse, proto jsme navecer zakotvili v kempu Te Roroa v lese Waipoua. Je to jeden z tzv. DOC kempu, ktere nejsou soukrome, ale statni, takze jsou levnejsi. Je tady zajimavy zpusob placeni, prachy date do obalky a vhodite do schranky, tzv. self-registration. Zaplatili jsme si dve noci, abychom mohli v klidu projit zdejsi treky.

V kuchyni jsme potkali nemecky par, ktery nam dal typy na obdobne kempy na severu. To se hodi.
Noc ve stanu byla v pohode, ale ani ten nepobere moji vysku. :)
U snidane (2011-11-24) jsme potkali nejake delniky, kteri nam nabidli, ze nas po obede zavezou na nejakou plaz… ale od rana prsi, tak nevim, co z toho bude…

2 komentáře u „Z mesta cesta. Hrozna. Pekna!“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.