Vcera rano (2011-11-20) jsme vyrazili na Car fair (trhy, kde se prodavaji ojety auta) s jedinym cilem: za kazdou cenu si odvezt nejaky vozitko! Uz jsme z toho, ze tak dlouho tvrdneme ve meste, tak otraveni, ze bychom pristoupili i na nakup malyho auta s tim, ze budeme prezivat ve stanu…
Kdyz jsme na misto prijeli, tak jsme byli primo ohromeni, aut tam byla vazne hromada! Nalada se ihned rapidne zlepsila, byli jsme si jisti, ze odsud neodejdem aniz bychom vlastnili nejakou plechovku. :) Aut tam bylo tolik, ze jsme ani cele „trhy“ neprosli, nejvic nas zaujali dva kombiky – Toyota a Daewoo. Na prvni pohled me vic zaujala Toyota – vybavou, cenou, znackou,… takze jsme si ji chteli vyzkouset. Prodavajicim byl sympaticky Asiat, ktery s vyzkousenim souhlasil a navedl me hned na dalnici. Na dalnici! Me! Cecha, ktery poprve zkousel auto s volantem vpravo pred par dny a malem u toho zabil maorskeho majitele! :D No nebudu se rozepisovat, na dalnici je proste mnohem vic prilezitosti k usmrceni sebe nebo spolujezdce. :D Majitel se hruzou po ceste v podstate jen rehtal. No byl to proste sympatak. A ja jej za to nezabil. :D Auto se mi libilo, nicmene melo dost najeto (250 000 km), tak jsme sli jeste vyzkouset o neco drazsi Daewoo. Majitel („John, ale rikejte mi Johny“) taky souhlasil s testovaci jizdou, nicmene nemel dost odvahy vzit me na dalnici. Tsssss! Me! Ted uz tak zkusenyho jezdce! :D Jelo se mi dobre, ale jelikoz jsem doted vlastnil jen Feldu, tak to mozna ani jinak byt nemuze. :) Auto bylo fajn, radi bychom v nem zrovna odjeli, protoze je o pet let mladsi nez Toyota a ma temer o 100 000 km mene najeto. Ale cena byla moc mimo nas rozpocet, tak jsme smutne sklopili oci (tak, aby to majitel videl) a….. a dostali jsme 300$ slevu! :D Nicmene i pres to to bylo dost, tak jsme s El zacali dlouze diskutovat, jak postupovat, coz se ukazalo jako super tah… pan nasi cestine vubec nerozumel, coz ho znervoznilo a dal nam dalsi 200$ slevu! :D Ok, deal, placli jsme si! :)
Johny nas odvezl k bankomatu, kde jsme vybrali zalohu na auto, rucne sepsali smlouvu a domluvili se na rannim predani dalsi den pred nasim hotelem. Great!
Najednou bylo vsechno tak krasny… meli jsme jisty auto… uz zadny starosti! Uplne z nas opadnul stres, vsechno bylo super!
Stavili jsme se na zdejsi rybi trhy (fish market), nasat trochu atmosfery. A pro stredoevropana to bylo fakt zajimavy… vsude morske ryby, uhori, morsti jezkove, skeble, ustrice… a znacna cast k prodeji jeste za ziva! :)



Soucasti trhu byl i prodej syru, kde jsme ochutnali pravy ovci syr a to vam byla delikatesa! Fakt jo, nebyt vyssi ceny, uz mame kostku „doma“. Ale abychom neodesli s prazdnou, dali jsme si venku za 7$ fish&chips a
pekne si posmakli! :)



Vecernim planem byl vylet trajekten do Devenportu, odkud mel byt nejhezci vyhled na Auckland. Zpatky jsme se chteli projit pesky, ale kdyz jsme z trajektu videli, jaka je to streka, rychle jsme si to rozmysleli. Po ceste na kopec (kolem osme vecer) jsme jeste volali Johnymu, abychom upresnili podrobnosti zitrejsiho predani auta. A on mel vypnuty mobil! To nas strasne rychle zchladilo (jeste vic, nez okolni pocasi)! Naleteli jsme! Vsechny ty jeho doklady, co nam ukazoval, byly urcite falesny! Jeste jsem na nej mel cislo na pevnou linku, tak jsme zkusili tu. Ta zvonila! Ale nikdo ji nebral! Jen zaznamnik! Mel jsem chut nekoho zabit!! Ale snazil jsem se na to nemyslet a uzivat si vylet… Po delsi prochazce krasnou ctvrti, kde jakoby se cas zastavil v 19. stoleti, jsme konecne dorazili na vyhlidku. A to byla vazne nadhera!

Bohuzel se mi ta krasa fotkou nepodarila zachytit.

Asi jsem nikdy hezci vyhled na mesto nevidel! Ale bohuzel jsme si jej ani jeden nedokazali vychutnat, protoze v nas vrelo to, ze jsme se nechali napalit prodejcem! Grrrr!!! :((
V noci jsme toho ani jeden moc nenaspali… Hned rano jsem jeste jednou zkusil zavolat Johnymu… a on to zvedl! V deset pry s nasim autem prijede! Najednou bylo zase vsechno krasny! :)
Po desate byl tu, skocili jsme na postu zaridit formality a auto je nase!! :) Problem ale byl, ze od posty uz s nama Johny nejel, takze jsme museli s autem do Hostelu uz jet sami! Pres nejvetsi mesto na Novem Zelandu! Po leve strane silnice! Nicmene to nebylo tak daleko a El je dobrej navigator, takze jsme to zvladli. :)
Zbytek dne uz nebyl nicim zajimavy, slo se na poradny nakupy – asi tuna potravin, a hlavne pivo! Prvni pivo! :D
Jo a taky jsme sehnali stan se super slevou! :)
Jeste jsem nas bourak trochu vytunil (lepici paskou :D ) a ted uz jdeme planovat zitrejsi unik z mesta! ;)