Tak jo, auto umrelo. Opet se nam totalne vybila baterie. Nase auto totiz trpi syndromem nahleho zapinani brzdovych svetel! Je to vazna nemoc, ale lecitelna! S pomoci Lany jsme pres kabely nastartovali a auto odvezli elektromechanikovi. Ted mu dal medicinu za temer 100$ a auto je zase na chvilku pojizdny. :)

A v leceni budu i pokracovat… El se udelal po nasem vyletu maly vred na prstu. Objevil se nenapadne jako nejaka vyrazka, ale nakonec se rozjel tak, ze El nemohla ani sundat prstynek a ocividne ji to bolelo. Nic vaznyho, El ma masticku na vyrazku… ale kdyz po 4 dnech (2011-01-28) zacala cervenat, natikat a palit zila od postizeneho prstu az po rameno, byl cas na navstevu doktora!
Prvne jsme zavolali do nasi pojistovny (takovy je postup), aby nam rekli, do ktere nemocnice v okoli muzeme jit, aby vzali nase pojisteni. Vysledek byl ten, ze nam zmateny pan rekl, ze v okoli zadna takova nemocnice neni, nasel pry jen jednu soukromou, kde si budeme muset vse hradit sami (a pojistovna nam to po navratu mozna proplati)! No super! Doktor si s El ctvrt hodiny povidal, vzal si za to 80$, a predepsal antibiotika za 20$, dalsi stovka v… pryc. Ale zda se, ze pupen vazne ustoupil, tak aspon tak! Bud to pry El mela od trisky (viz prace ve vinici) nebo se to da chytnout od ovci (viz nas posledni vylet).

Kdyz nebyla domaci doma, odvazil jsem se sahnout na jeji piano a zjistil jsem, ze se na nej musim naucit, zvuk piana je proste dokonalej! Pisu si to na seznam hned za kytaru, basu, mandolinu, ukulele, djembe, pistalu, foukaci harmoniku…. :D

Ale kdyz uz se zminuju o domaci… ta ma, zda se, s nama vic a vic problem, asi je cas zvednout kotvy…
Krom jineho nam v posledni dobe vycetla napr. ze zapominame v koupelne vydelat klic z klicove dirky! Jeji sedmileta dcera by se tam totiz omylem mohla zamknout a nikdo by ji od tama uz nikdy nedostal! Jindy zase nedostatecne zasouvame zidlicku pod stul, kdyz odchazime od stolu… :)
No a priplatek za elektrinu nas v nasi situaci taky nepotesil.
Zacinam premyslet o nonstop bydleni v aute. :))

V utery (2011-01-31) jsme navstivili naseho ex-chlebodarce, vinarstvi Moana Park, uz to totiz byly dva tydny, co odletel do Evropy, takze by uz mohl byt zpatky a dat nam nejakou praci! Penize rychle ubyvaji a pokud rychle nebudeme mit opet praci, tak byl cely pobyt v teto dire uplne zbytecny! No a samozrejme se jeste nevratil, az v sobotu. :(

Vecer mela prijit udalost, na kterou jsem se uz nekolik dni tesil, jak uz jsem psal driv, napsali mi z napierskeho foto-klubu, ze muzu navstivit jejich setkani, ktera poradaji kazde posledni utery v mesici. Toto setkani melo byt navic jine, tvurci, meli jsme dostat fotoaparaty na jedno pouziti a fotit na konkretni temata v ulicich. Parada! Nemohl jsem se dockat a tak jsem radeji vyrazil driv, abych vse v pohode nasel a byl tam na cas. Na miste jsem byl asi pet minut pred zacatkem. Pan, se kterym jsem si psal maily, tam bohuzel nebyl, tak jsem odchytl jineho. Ten pry vedel, ze mam prijit, ale rekl mi, ze ted maji „special event“, tak ze mam prijit za hodinu a pul… Ach jo… Special event bylo samozrejme ono foceni v ulicich, ktereho jsem se dle puvodniho mailu mohl zucastnit taky, ale vtirat jsem se nechtel. Vratil jsem se tedy za hodinu a pul. To uz tam byli vsichni. Vsichni, jen ne pan, se kterym jsem mluvil pred tim! Tak jsem si odchytnul dalsiho, ktery vypadal, ze to tam ma v rezii… A ten mi rekl, ze se zucastnit muzu, ale dnes uz to pry nema cenu, protoze dnes meli „special event“ a za pul hodiny konci! Grrrrrr!!! Takze zase domu…
Tak takovou mam zkusenost se zdejsim fotoklubem. :)

A vcera (2011-02-02) mela prijit dalsi vyjmecna udalost! Navsteva koncertu! Opravdovyho rockovyho koncertu! :) Obstastnit nas mely dve novozelandske pop/rockove kapely Sleeping Dogs a The Supermodels (pop/rock).
Diky chybe v mistnich novinach jsme byli na miste o hodinu driv (a klub byl jeste zavreny), takze jsme se presunuli do hospody na pivko. :) A tentokrat to skutecne chutnalo skoro jako pivo! Dokonce to melo neco, co pri trose predstavivosti pripominalo penu! :) Casu a penez nebylo moc, takze jsme se po dvou pivech presunuli zpet. A klub to byl prijemnej, neco mezi brnenskou Melodkou (chybis mi!) a Metrem. Dokonce meli akci na lahvovy Heineken, ktere jsem samozrejme rad vyuzil! :) Jen lidi tady moc nebylo (asi tolik, kolik by prislo na rockovy koncert v moji rodne visce :D ). A kapely? Hrali vazne dobre! Konecne jsem byl hudebne uspokojen! :)
Ale bohuzel to nebyl druh hudby, u ktere bych mohl „davu“ ukazat svuj kreativni aerobic… :D