Nedele 13.5.2012

Dnes jsme si doprali ten nejlepsi a nejdrazsi obed za celyho pul roku, co cestujeme… Byli jsme v restauraci Saints, kde El vcera vypomahala, a dali jsme si poradnej hovezi steak! Normalne stoji pres 30$, ale Aneta nam zaridila, ze za to, ze tu El pracovala, jej dostala zdarma a ja za zamestnaneckou slevu. A bylo to vyborny! Maso nam prinesli uplne sirove a my jsme si jej sami mohli pripravit na prilozenem rozpalenem lavovem kameni dle nasich predstav… Takze El poradne propecenej a ja temer sirovej! :)

Odpoledne jsme obesli po meste nekolik hostelu, abychom zjistili, jestli tu je prace. A neni. Pry mozna za mesic. To mi vyhovuje, ja chci stejne radeji do Christchurch, jsem presvedcenej o tom, ze se tam prace bude shanet mnohem snaz, prece jen je to nejvetsi mesto jizniho ostrova. Taky tam aspon bude co delat po praci.

Pondeli 14.5.2012

Rano jsme jeste pro jistotu hodili zivotopisy do lazni a zdejsiho nejluxusnejsiho (ctyr a pul hvezdickoveho) hotelu. V hotelu to vypadalo skutecne jako velka snobarna a my tam prisli jako otrhanci, personal na nas byl ale presto mily a usmevy nesetril, dokonce to vypadalo, ze nam fandi. :))

Potom jsme hned vyrazili do 130km vzdaleneho mesta Christchurch.

Asi vetsina z vas vi, ze cca pred dvemi lety bylo v Christchurch velke zemetreseni, pri kterem padlo nejem spousta domu, ale i zivotu… A i po tak relativne dlouhe dobe je to na meste porad hodne znat. Cele centrum je uzavrene a zborene, na kazdem rohu tam vidite polorozpadly nebo nejak poniceny dum. Kazdy den tam pracuje spousta delniku, vsude jeraby a tezka technika… Pusobi to dost depresivne. Ale hned vedle nekdejsiho centra vyrostlo mensi nove, provizorni. Obchody jsou tam postaveny z kontejneru, coz bylo pravdepodobne po zemetreseni nejrychlejsi a zaroven nejlevnejsi a nejbezpecnejsi reseni. Takovy novy zacatek.

Jako tradicne jsme navstivili mestske informacni centrum, abychom zjistili nejlevnejsi mozne ubytovani. Tentokrat ale chceme pod pevnou strechu, na stan uz to neni, prkynko v kadibudce po ranu uz strasne studi do prd…zadku. :)) Ochotna pani nam obvolala backpackers hostely, aby nam zjistila ceny, a vyhral nejlevnejsi hostel Point Break Backpackers, ktery je sice daleko od centra, ale alespon bude v min depresivnim prostredi. Jeste jsem se poptal na tipy k hledani prace a dostali jsme seznam webovych stranek, kde se po nich muzeme porozhlednout.

V backpackeru jsme se ubytovali na tyden v pokoji pro sest lidi. Super je, ze vsedni dny tu mame snidani zdarma a k ubytovani jsme dostali i par MB internetu, coz nam pomuze s hledanim prace.

Prisli jsme zrovna ve spravny den, dnes se tu konal filmovy vecer! Vyber padl na film Rocky Horror Picture Show. Vedel jsem, ze je to nejaka klasika, ale ze to bude tak ujety jsem vazne netusil. Mel jsem malo drog na to, abych si ten film mohl vychutnat naplno. :))

Utery 15.5.2012

Mam novy spacak! Sel jsem jej tady reklamovat a oni mi jej vazne bez problemu okamzite vymenili aniz by po mne vubec nekdo chtel doklad!

V centru mesta je free wifi (coz je obzvlast na NZ vec nevidana), tak jsme toho vyuzili a trochu si „zainternetovali.“ Pri te prilezitosti jsme zrovna omrkli par obchodu v „novem provizornim centru.“ A v jednom z obchodu jsme zazili nase prvni zemetreseni! Sice bylo slabsi a trvalo jen nekolik vterin, ale prijemny to nebylo.

Z hostelu jsem obepsal vsechny zdejsi fotografy a studia, ze hledam praci, jestli nahodou nepotrebuji nejakeho podrztasku… Vim, ze je to hodne najivni, ale ja to musel aspon zkusit, nemel jsem co ztratit. :) No a samozrejme to nikde nevyslo. :) Jeden fotograf se dokonce vic rozepsal o tom, ze v soucasne dobe nezna zadneho fotografa, ktery by se focenim zivil na plny uvazek… Hold je tu asi jeste o neco horsi situace nez v CR.

Praci ale musime najit co nejrychleji, na ubytovani mame penize uz jen na jeden dalsi tyden a potom jsme svorc. :(

Streda 16.5.2012

Dnesek byl venovany hlavne hledani prace.
Ve stredu a v sobotu vychazi noviny s nabidkami prace, takze jsme se do nich u snidane zacetli a par jich vybrali. I na netu jsem ztravil dost casu a na nejake inzeraty odpovedel.

A ozvali se mi z cokoladovny! :)) Presneji receno z tovarny na cokoladu! To zni pohadkove, ne? Kdo muze rict, ze nekdy pracoval na takovem miste? To je urcite snem spousty lidi… ;)
Bohuzel to ale neni stala prace, jen narazove akce, takze mam praci jen na zitrek. Ale aspon neco, opet jsme totiz ve stadiu, kdy je skutecne kazdy dolar dobry! Takze zitra jdu na dlouhou sichtu od tri odpoledne do tri v noci do Richfield Chocolate Factory.

El zkusila jeste zavolat na inzerat nejake pracovni agentury, ktery visel primo v hostelu a i tam to vypada nadejne, zitra mame prijit na pohovor.

Abychom nesedeli cely den v hostelu, vyrazili jsme do ulic v okoli hostelu. Sekli jsme se hned za rohem, kde jsme narazili na antikvariat s knihami. Prohrabovali jsme se tam docela dlouho, takze s nami pani prodavacka nakonec navazala kontakt. :)
Jestli jsme pry cestovatele, tak nam na (uz tak levne) knihy da slevu, protoze si sama pamatuje, jak to na cestach je s penezi. :) Taky jsme se dovedeli, jak zdejsi lide vnimaji zemetreseni… co delat, kdyz nas prepadne zemetreseni v aute… jak predpovidat zdejsi pocasi… kde sezeneme kvalitni biozeleninu za dve hodiny prace… A spoustu dalsich informaci! :) Dostali jsme dokonce tip na vylet do nejakeho parku, kde dela strazce nejaky jeji znamy. Tomu hned take volala, ohlasila, ze se mozna nekdy stavime a zaridila nam tam ubytovani na par dnu zdarma! :)
V tom obchodu jsme byli pres hodinu! A knihy jsme dostali nakonec gratis! Vytezek z prodeje knih odtud jde na likvidaci nasledku zemestreseni, takze jsem zaplatit rozhodne chtel, pani si to ale nenechala rozmluvit. Ale domluvili jsme se na kompromisu, ze se stavim s prachama po prvni vyplate. :)

Ctvrtek 17.5.2012

Stavili jsme se v pracovni agenture, kde jsme meli domluvenou schuzku. Shledli jsme jejich informacni video, vyplnili nezbytne formulare a zrovna dostali praci, od pondelka mame nastoupit k pasu v nejake fabrice na vyrobu samponu. :))
Jen to vyzaduje vstupni investici… Musime si koupit boty s ocelovou spickou, bez tech nas do tovarny nepusti. :/

A odpoledne jsem vyrazil na smenu do tovarny na cokoladu. Predpokladam, ze kazdy si to predstavuje pohadkove jako praci snu… Samozrejme, ze to tak neni, je to poradna makacka! Celou dobu jsem se skoro nezastavil, porad jsem behal s kyblem pro tekutou bilou cokoladu, kterou jsem lil do nejakeho stroje, ktery pak cokoladu plival na 20-30 metru dlouhy pas, na kterem se cokolada chladila, aby ztvrdla. Na druhem konci pasu jsem cokoladu sypal po 10kg do krabic a skladal na palety… A tak porad dokola. Nastesti jsem to zvladal, ani jednou kvuli me pas zastavovat nemuseli… Na coz jsem, jelikoz jsem videl hromotluka, ktery me ve tri rano stridal, docela pysnej. :) Ale posledni 2 hodiny to byla uz docela krize, ona se ta cokolada docela pronese… :)

Patek 18.5.2012

I kdyz jsem sel spat az kolem pul ctvrte rano, rano jsem byl na nohou uz v pul devate. Ale malem jsem z te postele nevstal, jak jsem byl unavenej a celej rozlamanej. Nicmene je dobre, ze jsem se vzbudil, snidane zdarma je totiz jen po omezenou dobu. :)

Z dnesnich novin jsem se dozvedel, ze v srpnu tady ma koncert Slash! T je naprosto super zprava, jestli se nic nepodela, tak tam musim byt! ;)

Museli jsme se stavit v obchodnaku Warehouse, je to obdoba ceskych Bauhausu, Baumaxu… Potrebujeme zjistit, kolik stoji ty boty s kovovou spickou do prace. Pro me tam maji pracovni gumaky za 50$ (uf), ale El ma nohu cislo 3 a nejmensi se delaji 5.
Zajeli jsme do agentury, kde nam dali kontakt na jiny obchod, kde body omrkneme zitra.

Dnes jsme meli v planu prohlidky dvou domu k pronajmu, co jsme nasli na internetu. Usilovne hledame dlouhodoby najem (zustanem minimalne 3 mesice), backpacker je hodne drahy (300$ tydne za oba), i kdyz je ze vsech nejlevnejsi…

Prvni dum vypadal z venku celkem pekne, rozlehle a zachovale, az nam bylo divny, ze za to chteji tak malo (200$ tydne), ale jen co jsme vesli dovnitr, nadseni nas preslo. Dum byl nevybaveny, ale hlavne uvnitr hodne poniceny zemetresenim, vsechny steny byly popraskane… A my tady nechceme umrit, takze nic. I pani z realitky, ktera nas provazela, byla ze stavu domu ocividne v soku, pry se nam nedivi, ze nemame zajem.
Druhy dum vypadal, ze je uplne novy, k pronajmu tam byla jedna ze sesti mistnosti, coz nas lakalo, protoze bychom docela radi meli nejake spolubydlici. Dalsim bonusem bylo to, ze kazdy pokoj ma svoji vlastni sprchu a v cene (230$) je i neomezeny internet. Vazne se nam to libilo, takze jsme kyvli, ze to bereme! Na podepsani smlouvy jsme se domluvili na zitrek.
Cestou do backpackeru se nam ale porad honilo hlavou to, ze bychom tam museli zaplatit tritydenni zalohu, sice bychom to nejak slozili, ale uplne bychom si oba vyprazdnili i cesky bankovni ucty. Navic se zaloha nevrati, pokud z domu odejdeme driv nez za tri mesice, coz je hodne stresujici vzhledem k tomu, ze nevime, jestli budeme mit stalou praci. Konecne rozhodnuti padlo po tom, co jsme si uvedomili, ze prvni vyplatu dostaneme az za 2 tydny… Nemeli bychom do te doby prachy ani na jidlo, takze jsme to nakonec museli zrusit. :( Takze to vypada, ze dokud nezacneme dostavat vyplatu, tak zustaneme v backpackeru. :/ Skoda, ze uz nebudeme dostavat snidani zdarma, ta se totiz podava v dobe, kdy my budeme v praci. Takze bydleni nemame, vyckavame a tesime se na lepsi casy… :))

Nicmene se na nove ubytovani moc tesim, francouzskemu paru z vedlejsiho pokoje strasne vrze postel… :D