Na vcerejsim koncerte se mi stala neuveritelna vec. Po tom, co dohrala  jedna z kapel, me oslovil vedle me stojici chlapik s otazkou, jestli nahodou nemam blog mrrca.cz.  Trochu jsem se zarazil, protoze jsem ho videl poprve v zivote a muj web uz je prakticky rok a pul mrtvy (sekci blogu jsem nakonec skryl uplne). Vylezlo z nej, ze muj blog zacal cist v dobe, kdy jsem blogoval z Noveho Zelandu. On sam na NZ priletel cca pul roku po me a pry se mym blogem dost ridil. Strasne mi to zvedlo (uz tak dobrou) naladu! :) Vedel jsem, ze v te dobe muj blog cetla moje rodina a nekolik kamaradu, ale ze by se jim mohl nechat inspirovat nekdo, koho vubec neznam, me nenapadlo. To potesi.
Nechapal jsem, jak mohl vedet, ze to je muj blog, kdyz me nikdy pred tim nazivo nevidel… Jednoduchy, pry se na me podival a rekl si „neni to ten, co se holi prstem?“ (narazel na TUTO blbinu :-) ). Coz znamena, ze me poznal podle dva a pul roku stareho obrazku. A to jsem si byl jistej, ze mam prehlednutelnej nezapamatovatelnej ksicht… :)) Ale nejvic me dostaly jeho narazky na to, ze posledni dobou je muj blog uplne mrtvej… proste se sem porad vraci! Tak vam me to nejak motivovalo k tomu, ze svuj blog opet zpristupnuji. Sice tu momentalne temer nic noveho neni, ale mozna se dokopu k tomu, abych sem obcas neco prihodil (treba i zpetne). Tak se treba nekdy stavte.
Dik, neznamy Tomasi! :)

Ten, co se holi prstem.