Na hlídce

Tak, po tydnu jsem navstivil i druhou vetev rodiny. :) A i tady jsou za ten rok videt zmeny, babicka s dedem jsou bohuzel stale min mobilni. Deda se kvuli uporne bolesti kycli uz prakticky nehne z domu. Babicka je na tom o trochu lip, ale i ona se kvuli bolesti kolen od domu radej nevzdaluje. A navic vecne pada jak hruska! Pokazde, kdyz jsem tam na navsteve (coz neni moc casto, musim to napravit), tak slysim novou story o tom kde zakopla, zavravorala… proste, ze se znova nekde natahla. Nastesti je babicka asi gumova, protoze i pres hruzostrasny pady (a srouby ve stehenni kosti) to zatim vzdycky rozchodila. Horsi ale je, ze se po takovym pristani uz sama nedostane svymi silami zpatky na nohy. Ale od toho tu je deda, dobelha se k telefonu a zavola pomoc. Jsou proste sehrana dvojka. :)

Pokazde, kdyz jdu na navstevu, vim s 99% jistotou, kde je najdu. Vetsinou sedi na svym miste – na verande se skromnym vyhledem na dvur statku, kde se ted prohani uz jen nekolik slepic. Obcas si daji sklenku bileho a jen tak jsou. Spolu.

2013-02-03.jpg
3.2.2013

2 komentáře u „Na hlídce“

  1. Pekná fotka, páčia sa mi odrazy záclony, no trošku smutné rozprávanie. Len z tvojho záberu sa mi zdá, že sú od seba veľmi vzdialení. Pritom z textu vyplýva, že sú si vzájomne nápomocní, teda blízki. S tým zdravím dopadneme raz takto všetci :-(

    1. Mas pravdu, na fotce to skutecne vypada, jako by si byli vzdaleni, i ja se nad tim trochu pozastavil. Ono to je asi hlavne pouzitym sirokym ohniskem. Ale ve skutecnosti jsou si vazne blizci, i kdyz mezi sebou maji stolek. :))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.