Prace v utery nakonec skutecne vubec nebyla, intenzivni dest to nedovolil. Tak jsme vyuzili casu a prodlouzili jsme registraci auta o tri mesice.
Zapomnel jsem napsat, ze sme poridili i podrobnou tistenou mapu Noveho Zelandu, takze uz nebudeme zavisli na elektronickych mapach z mobilu a vsemoznych letacich. Proste se neztratime! :)
Dost zanedbavame kytaru, proto jsem se rozhodl, ze ji az do naseho odjezdu necham volne k dispozici ve spolecenske mistnosti pro vsechny, at se chudinka nenudi! Kor kdyz ted zahybam s ukulele… :)
Uterni noc jsme preckali v aute, nebylo by ani kde postavit stan, vsude bylo mokro a stale huste prselo. A noc stala vazne za prd, pro jednoho je tam mista az az, ale pro dva uz jsou to bojovy podminky. Ale na preziti dobry, zas tak si nestezuju… :))
Ve stredu (21.3.2012) rano to vypadalo, ze prselo i v aute… to bych neveril, jak ten interier dokazou dva lidi pres noc zadychat… :) Samozrejme i rano porad prselo, takze jsme se ani nedivili, kdyz nam prisla sms, ze pracovat se bude dnes pozdeji, az prestane prset. Tak jsem toho vyuzil a stihnul odepsat na par mailu, uz mam zase o neco malo cistsi svedomi. :) Do prace se nakonec jelo az na jedenactou a nastesti se pak uz pracovalo cely den, i kdyz nam dest porad uplne nechtel dat pokoj.
Hned po praci jsme vyrazili do Hastings, omrknout zdejsi velikonocni slevy v outdoorovych obchodech. Vybral jsem si tam nepromokavou a vetru-odolnou bundu, ktera byla diky kombinaci velikonocni slevy a slevy pro cleny klubu (kterymi jsme se stali) slevnena z 300$ na 150$. To je sice porad dost, ale do hor, kde uz se teploty zacinaji nebezpecne blizit nule, se takovy hadr rozhodne muze hodit. :) Jenze samozrejme nemeli moji velikost (jen v jine barve :))… Ale personal nam rekl, ze ji maji ve vedlejsim meste, kde maji dnes otevreno az do sedmi, takze se jelo do Napier do obchodu Kathmandu! :) A nakonec ji mam! Poridili jsme tam zrovna ctyri plynove bomby, aby jsme na trecich meli moznost uvarit i neco tepleho do zaludku. Chtel jsem tam poridit i pohory, meli tam jedny pekne ve sleve, ale jak na potvoru se zrovna moje velikost nevyrabela, byly jen o cislo vetsi a o cislo mensi a samozrejme me ani jedny nesedely! Stavili jsme se proto jeste ve vedlejsim, dalsim outdoorovym, obchode MacPac, kde se mi jedny boty skutecne hodne libily, problemem byla samozrejme cena… I zde meli velikonocni akci a i zde jsme se stali cleny klubu, ale presto byly za 300$! :( Nicmene jsem neodolal a stal se jejich majitelem, takze mam konecne poradny pohory, Scarpa! :) Ale moje ceska kreditka pujde asi brzo do minusu. :))
Dalsi den (22.3.2012) se nam konecne umoudrilo pocasi a my si tak ve ctvrtek konecne mohli doprat prvni plnohodnotny osmihodinovy pracovni den. :) Pozitivni bylo, ze jsme se presunuli do bloku, kde uz se hrozny daji bez problemu jist. Oproti minulemu bloku to byl vazne rozdil, tyto hrozny uz byly vazne narozdil od tech minulych zrale, pritom je to uplne stejna odruda! A proc? Rozdil, jak jsem se dovedel, je jen v solich obsazenych v pude! To jsem chytrej, co? :)
Myslenkami jsem uz davno nekde v horach, vazne se nemuzu dockat, az budu v tech mych novych neznicitelnych pohorach zdolavat novozelandske vrchy! Ale tak snadno to asi nepujde, objevila se totiz mala nemala komplikace v podobe zarustajiciho nehtu na noze! Grrrr! A k doktorovi se mi s tim samozrejme nechce, protoze uz chci pryc, takze premyslim o nejake samo-lecbe, pripadne samo-operaci… :-/
Patek (23.3.2012) byl nasim poslednim pracovnim dnem v okoli Hawk’s Bay. Sefova Robyn se s nami rozloucila mile… lahvinkou vina z „naseho“ vinarstvi Matariki. :) A Maisie nam jeste pred odchodem natrhala tasku hroznu, ktere byly jeste lepsi nez ty, na kterych jsme pracovali. Rozloucit se prisli i kolegove Steve a Aaron, bylo to mily. :)
Aaronovi jsme se zminili, ze potrebujeme udelat autu technickou (wof) a on nam poradil servis, kam s tim zajet. Misto, kam jsme puvodne chteli auto na prohlidku dat, melo totiz dle nej strasne vysoke naroky na bezproblemove (=levne) vyrizeni. Hned po praci jsme se tam zajeli poptat, ale bohuzel, pan mechanik uz na WOF nema licenci. :( Nemel jsem nejak naladu na objizdeni servisu, takze jsme tento problem prozatim odlozili. :)
Zrovna jsme chteli nakoupit posledni nezbytnosti na cesty, El panev a ja levny sluchatka. :D Nakonec jsme v supermarketu sehnali levnou panev i s vareckou a nahodou ve meste narazili na levny obchod, kde jsme za par babek vzali naplasti, teply ponozky a i sluchatka pro me! Juch! :)
A bohuzel jsme se taky opet stavili zkontrolovat prubeh velikonocnich slev v outdoorovem obchode… :)
Takze mame nova termotrika (dve za cenu jednoho, no neber to! :) ), El vyhrabla ve vyprodeji luxusni teplou mikinu za 20$ a ja jeste lexusnejsi triko! :) Ted uz bychom ale s tim utraceni meli prestat!! :)
A palec se mi nelepsi, spis naopak, zacinam byt poradne nervozni…
V sobotu (24.3.2012) jsme meli volno a tak prisla rada na uklizeni auta, pri kterem nam chvilku delaly spolecnost dva nove roztomile sestitydenni prirustky do zdejsi rozrostle psi rodiny.
Taky jsme si sedli a naplanovali prvnich par treku… mame se na co tesit! ;)
Terry pracuje v nedalekem autoservisu, tak jsem se jej poptal, jestli nahodou nemaji i licenci na WOF… moc jsem tomu sice neveril, ale nakonec skutecne maji! Takze v pondeli bychom meli mit i toto z krku a muzeme snad vyrazit…
Stavili jsme se jeste na boruvkovou farmu, pred odjezdem jsme chteli podstive vratit nase „cipove karty“ a sberaci „kosiky“. Prace tu maji asi jeste hodne, panove byli totiz ocividne zklamani, ze odchazime, rikali neco jako „Ne, to nemuzete!!“ :))
V obchode jsem jeste poridil klasicke ziletky, rozhodl jsem se totiz, ze si palec vylecim sam, hranou ziletky jsem si nehet co nejvic ztencil, aby se mohl zohnout a tak zmensil tlak na okoli prstu. Taky jsem zacal mazat zazracnymi mastmi, od konopne, pres cernou az po antibiotickou (samozrejme je nekombinuju zaroven)… Uvidime, jak moje lecba zabere. :)
Samozrejme jsme se stavili i v Roosters pro PETku piva na vecer. :)
Nevim, jestli jsem se o nem uz zminoval, ale takovou zdejsi ikonou v hostelu je strasne pohodovy chlapik s dredy… A v sobotu jsem konecne poridil jeho fotku :D Docela to vecer rozjel… Chvilku jsem mu delal DJ pri jeho tanecnich kreacich a ocividne nemel problem ani s ceskou hudbou! :)
Bohuzel ne cela sobota probehla bez problemu… Vecer se tu objevila dvojka hodne opilych maoru, jednoho jsme znali a tak nejak tusili, ze je bezproblemovy, ale jeho kamarad byl na prvni pohled divnej… A taky, ze jo, kdyz zacal tancit maorsky (bojovy) tanec Haka, tak jsem zacal byt lehce nervozni… Ja se s nimi snazil celou dobu komunikovat, takze jsem tak nejak tusil, ze s nim problem mit nebudu, ale kdyz zacal pozvolna projevovat agresivitu vuci okoli, tak prislo logicky rozhodnuti… Radej se jde spat! :) Aby ne, uz bylo kolem pulnoci… No a jeho bojove tance meli dohru… Pri jednom z nich pozdeji ztratil rovnovahu a spadl hlavou primo na obruvnik, rozrazil si hlavu a okamzite byl v bezvedomi! Ja tou dobou uz spal, ale nastesti byli pobliz nemecti spolubydlici, kteri mu obstarali zachranku. A musel to byt masakr, podle tech kaluzi krve, co jsem rano videl… Nicmene to prezil, v nemocnici si jej nechali pres noc, hlavu mu sesili a dnes (25.3.2012) uz jsme jej tady zase videli delat bordel.
Dnes jsem chtel udelat fotku s majitely hostelu, Terrym a Dawsonem, ale nejak jsem na ne nemel stesti, tak snad to nejak zvladnu jeste zitra… Nicmene se mi postestilo vyfotit jednoho naseho maorskeho spolubydliciho pri stahovani kuze z ovce, novolelandska obdoba ceske zabijacky. Jelikoz je Dawson lovec, tak tady podobne akce nejsou vyjimkou.
Po snidani jsme jeli do vinarstvi Moana Park vyzvednout vyplatu za praci, kterou jsme udelali pred tydnem. Dan zrovna nemel hotovost, tak me vypsal muj prvni sek v zivote! :D A taky rikal, ze se mam ozvat, jestli se rozhodnu distribuovat jeho vino v CR. :))
Hlavnim ukolem dne bylo nakoupeni zasob jidla na cesty. Prolezli jsme dva nejlevnejsi supermarkety v Napier a nakoupili jidlo za 150$! Takze mame spoustu testovin, fazoli, tunaku, sardinek, musli tycinek a dalsich nezbytnosti. Ted uz bychom vazne meli mit nakoupeno vse. :)
Dosla nam SMS od Robyn, ze zitra bude ve vinici prvni strojovy sber hroznu, tak se muzeme prijet podivat… Rikali jsme ji totiz uz driv, ze by nas strasne zajimalo, jak to probiha… Takze to jeste pred odjezdem omrkneme. :)
Jo a lehce se mi zlepsil stav palce, urcite za to muze muj zakrok ziletkou! :) Nicmene porad to zdaleka neni dobry…
Vecer jsme se jeste rozloucili s objemi ceskymi pary (Silva, Kuba, Michal, Kristyna), kteri se opet na vikend zabydleli v hostelu a ted uz je cas na posledni spanek ve Fernhill. Zitra se vyrazi na cesty!
Teda pokud nas neodnese vitr, zacina se sakra nebezpecne zvedat! :)
Write a comment