14.10.2012 (nedele)

Tak stan nastesti odolal desti i vichru, jen to s nim pekne hazelo. Vzhledem k tomu, co vsechno s nama za ten rok prozil, se vazne divim, ze je porad v pohode. Pani, ktera spala naproti v karavanu nas byla rano dokonce zkontrolovat, jestli jsme noc prezili bez uhony. :) Pozdeji jsme si i v novinach vsimli, ze vichr nadelal hodne skod i v Aucklandu, takze to vazne nebyl zadny vanek.

Kdyz jsme jeste pracovali v Hawkes Bay, dali nam dva kolegove z vinohradu na sebe kontakt, ze je muzeme navstivit. Takze jsme se rozhodli, ze je vhodna doba na navstevu a vyrazili za nimi na poloostrov Coromandel.

Na obed jsme se stavili na bagetu do Subway (nejlepsi fastfood!) ve meste Waihi. Chteli jsme tam omrknout dul Martha Mine, ve kterem se stale tezi zlato, ale v nedeli tam bohuzel prohlidky nedelaji. Ale i tak jsme se na dul sli podivat alespon z dalky. Obri dira! :) Pak jsme jeste dlouhou chvili stravili v muzeu dolu venovanemu.

Dalsi zastavkou byla Hot Water Beach, plaz, na ktere si muzete vyhrabat do pisku diru, ktera se nasledne zaplni spodni vodou o teplote az 64°C. Muzete si tak vytvorit svuj maly termalni bazen. Ale jen do doby, kdy vam jej smete prvni prilivova vlna. :) Je to hodne turisticke misto, takze se mi tam moc nechtelo, ale omrknout jsme to museli. A nakonec to bylo fajn, sice jsem si s sebou nevzal plavky, takze jsme do pisku „zavrtavali“ jen nohy, ale i tak to byl zazitek, chvilemi byla voda tak horka, ze to neslo vydrzet. Nebyt davu lidi, tak bych si tam i trochu pohovel. :) Narozdil od ostatnich, kteri si hloubili bazenky v pisku na mistech, kam nedosahly vlny, my si po kolena uzivali i morske vody. Toho jsem samozrejme musel vyuzit a trochu jsem oplachnul Elisku. :D Ani se nedivim, ze z toho nebyla moc nadsena, „splouch“ se mi tak povedl, ze si i zakroupala plazovy pisek mezi zubama. :D

15.10.2012 (pondeli)

Nechteli jsme moc otravovat a tak jsme se hned rano rozloucili.
Ve Whitianze jsme se jeste rano chvilku prosli po plazi. Ta je cela poseta muslemi a tak to tam s kazdou vlnou krasne chrastilo. Prijemne rano. :)

Nejak nam preskocilo a rekli jsme si, ze pred definitivnim navratem do Aucklandu si udelame 100km zajizdku a stavime se do budhistickeho centra, kde budeme dva dny meditovat! Ne, nekecam! :) Vyrazili jsme tedy hledat Mahamudra Centre. A nasli jsme to! Ale k nasi smule byla u vstupu cedule, ze pro verejnost je centrum az do konce listopadu uzavrene, protoze zrovna probiha „retreat.“ Velka skoda, mrzi me to, mohla to byt uzasna zkusenost, ale nic se nedalo delat.
Tak jsme si do tech dvou dnu alespon trochu rozvolnili navrat do Aucklandu.

Posunuli jsme se trochu na jih a zustali v kempu Dickson Holiday Park kousek pred mestem Thames.
Byla tam herni mistnost, ve ktere jsme se trochu vyradili u stolniho tenisu. Prvni hru me El setrela, v druhe jsem se trochu sklidnil a taktak vyhral… zitra ji to natru! :)

16.10.2012

Rano jsem se nemohl dockat dalsiho turnaje, vedel jsem, ze dnes si El proti mne v pinci ani neskrtne… takze jsme se na to vrhli hned, jak nas nejaky prapodivny ptaci zpev vytahl z postele (rozumej spacaku :) )… a nerad to rikam, ale nakonec to dopadlo tak, ze jsem od El dostal pekne na prdel… :( No co, no, spatna palka… :))

Ve meste Thames jsme se stavili do pneuservisu, za ten rok dostaly predni pneumatiky pekne zabrat a uz zacinaly vypadat nebezpecne. Lepe receno, zacal jsem mit strach, ze pokud je brzy nevymenime, tak umreme bud my nebo ti, co si od nas auto koupi. :) Meli jsme stesti a narazili na servis, kde nam pneu vymenili hodne za levno. Takze uz jsem za volantem klidnejsi a i svymu svedomi jsem ulevil, ted snad muzem auto bez starosti prodat. :)
Ja si jeste ve meste udelal radost, nasel jsem v asijskym obchode levnou brasnu na notebook, uz jej mam v cem nest.

Dalsi zastavku jsme udelali u Miranda Shorebird Centre, kde jsme nechali auto a vyrazili na kratkou prochazku na Miranda Bird Hide Track, ktery vede mistem s vysokym vyskytem ruznych brodivych ptaku. Schovali jsme se do krytu a cekali, jestli se nam nejaci operenci ukazi.

Bohuzel dnes foukal silny vitr, takze se zadna velka podivana nekonala, ukazalo se jen par jedincu. Ale aspon uz vime, jaky ptak nas rano svym prapodivnym zpevem vytahnul ze spacaku. :)

Zajimave bylo, ze tam na brehu nebyl plazovy pisek, ale cele to tam bylo pokryte muslemi…

Stan jsme tentokrat postavili v nedalekem kempu Miranda Holiday Park. Byl sice drazsi, ale opet byl v cene teply mineralni bazen, takze jsme se ubytovali a hned vymachali. :)

17.10.2012 (streda)

Po ranu jsme se jeste na chvili nalozili do bazenu a pak uz vyrazili primo do Aucklandu. Privitaly nas tam samozrejme dopravni zacpy, takze nic prijemneho. Hned jsme zajeli na parkoviste v parku Erin Point, je to totiz jediny misto, o kterym vime, ze se tam da parkovat zdarma. Hlad nas pak jeste pesky vyhnal do centra mesta na fish and chips. Puvodne jsme tedy sli cilene na chobotnici s hranolkama, kterou jsme chteli ochutnat, ale stanek, kde ji prodavali pred rokem, byl zavreny a tak jsme se spokojili s rybou. :)

Pred dvema mesici jsem psal, ze se mi podarilo sehnat ubytovani v Aucklandu zdarma za praci. Nastesti tato nabidka stale platila a tak jsme jeli za nasimi novymi hostitely. Temi jsou tri sympataci – Dana, Karl a Zac – Ceska, Novozelandan a jejich pulrocni prcek. :) Domluvili jsme se, ze za par hodin prace denne dostaneme nocleh a veceri, coz je ferova nabidka. :) S praci zaciname zitra.
Vyuzili jsme toho, ze tu mame pripojeni k netu a vystavili na web nekolik inzeratu s nasim autem.

18.10.2012 (ctvrtek)

Nas prvni pracovni den po delsi dobe. :)
Domaci zrovna trochu predelavaji dum a tak se tady ze me stal dlazdic. :D Ne, ze bych tu pokladal dlazdice (to by dopadlo!), ja je naopak nicim, aby na jejich misto mohl prijit koberec… sice to neni nejsnadnejsi prace, ale ja rad nicim veci, takze me to celkem i bavi. :)

A El? Ta ma prace dve. Jednak smirkuje okenni ramy, a taky je z ni Au-pairka, obcas hlida Zaca. :) Mam pocit, ze ji to snad i bavi… naucilo ji to spoustu veci… treba, ze „kocicka dela mnau“ atd. :D Obcas to vypada, ze si hraje vic nez Zac. :D

19.10.2012 (patek)

Ozvalo se nam nekolik zajemcu o auto. Jako prvni to byl Mira z CR, na NZ sice prijede az za vic nez tyden, ale auto by mel rad poreseny uz predem. Samozrejme jsme ale vyzadovali platbu predem, abychom meli jistotu, ze k obchodu dojde… a on necekane souhlasil! Penize pry posle zitra! To by byla ta nejlepsi varianta, auto bychom meli prodane a pritom bychom jej jeste tyden mohli pouzivat a vyrazit tak na posledni kratkou staci po Novem Zelandu! :) Snad si to pres noc nerozmysli!

Po odpracovani dnesniho „najmu“ jsme vyrazili do mesta. Meli jsme sraz se Silvou a Jakubem, se kterymi jsme se potkali uz v Hawkes Bay. Stravili 10 dnu na jednom z ostrovu Tongy a dnes se vratili do Aucklandu, tak se nam ozvali. Cestou jsem narazil na levne Sushi z lososa, tak jsem mu dal sanci… a byla to basta! El se mnou ale muj nazor nesdili, jen si kousla a bylo jasny, ze ona Sushi skutecne nemuze. :) Nasli jsme hospodu, dali si dve pivka a prijemne pokecali. Tezce jim zavidime, oni si pobyt prodlouzili a tak tu zustavaji jeste dalsi 3 mesice!

Po navratu „domu“ na nas v troube cekala vyborna vecere! To si radi nechame libit. :))

20.10.2012 (sobota)

Tak Mira uz se neozval, asi si to nakonec rozmyslel a auto nechce. :( To nam trochu zkazilo naladu, protoze uz jsme byly v myslenkach zase na ceste z Aucklandu. Kdybychom to vedeli uz vcera, tak bychom dnes jeli s autem na trh, takto jsme jej ale zbytecne propasli. Ale nevadi, zitra je zase jiny trh, kde se auto da prodat. Navic se nam ozvali i jini zajemci, kteri se chteji na auto zitra podivat, tak snad budeme mit tentokrat stesti.

Domaci odjeli na vikend do Hamiltonu k rodine, takze tu budeme sami. Uzasny, zname se treti den a uz nam sveri svuj dum. Jak ja se netesim na cesky pomery… :)

I dnes jsme si odpracovali svoje, potom vypucovali auto na zitrejsi prodej, a potom uz se jen flakali.

21.10.2012 (nedele)

Budika jsme meli uz na sestou hodinu, trh zacinal v osm. Hned po probuzeni jsem zkontroloval maily a… a Mira napsal! O auto ma stale zajem a zrovna nam za nej poslal penize!! Parada!!! ;)

Ted nas ale ceka tezky ukol, shodnout se s El na tom, kam ted pojedeme. Par tipu mame, ale neni to vubec snadny rozhodovani…