20.8.2012 (pondeli)

Na devatou jsem odvezl nase faro na technickou prohlidku (WOF), jak bylo domluveno. Doufal jsem, ze to pujde rychle a za deset minut pojedu do prace… ale ne, oni to auto skutecne pul hodiny kontrolovali ze vsech stran a uhlu! :) Ale zadne drama se nekona, auto je pry v naprostem poradku, technickou prohlidkou jsme prosli bez jedine pripominky a zaplatili tak jen 40$, coz je minimalni poplatek za prohlidku (a hlavne nalepku). ;)
Auto nam tedy prozatim slouzi dobre, ani o zadne provozni tekutiny si nerika, tak doufejme, ze bude stejne poslusne i na cestach.

23.8.2012 (ctvrtek)

Uz treti den v praci asistuju u michani cistice odpadu Mr. Muscle Drano, coz je nejnebezpecnejsi produkt, ktery se zde vyrabi, a az dneska jsem se od team leadera dozvedel (driv tu nebyl), ze tahle prace se nesmi delat bez plynove masky! To mi ten borec, co me sem nahnal, nerekl a poslal me tam jen s rouskou! Takze tim se vysvetluje to moje paleni v krku a plicich posledni dny… :/

Dnes to na tomto pracovisti vubec stalo za to… Rano jsem dostal za ukol zakryt mrizi diru nad obrim mixerem s temi chemikaliemi. Kdyz mi kolega (ten samy, co mi nedal plynovou masku) chtel nazorne ukazat jak na to, tak tu mriz nestastne upustil dovnitr… Ocelovy mixer si s tim zelezem za mohutneho buraceni pohazoval jak s hadrem a dost jej pocuchal. Jeste ted se mi dela spatne, kdyz si vybavim, jak se naklanim nad rotorem, ktery pomele i zeleznou mriz. Diky tomu jsme meli minimalne pul hodiny nucenou pauzu (vyplnenou jinou praci), behem ktere se napravovaly a sepisovaly skody. Po navratu na pracoviste se z nej pro zmenu zacal valit dym a tak jsme opet vsichni pohotove utekli. Ta chemikalie se totiz dostala do kontaktu s vodou, ktera nestihla vyschnout po vcerejsim uklidu a to byl pruser, vznika pri tom totiz vysoce nebezpecny plyn. Takze jsme meli dalsi odklad, nez se to vsechno uklidilo a vyvetralo.

Byl jsem z toho dneska dost nasranej, prece jen, zdravi mam jen jedno a nechci mit ani rozleptany plice, ani byt pomletej gigantickym mixerem! A az zpetne jsme se dozvedeli, ze lidem, co tu pracuji pravidelne a nenosi zadnou masku, obcas z nosu vali krev… a jedna pani, co tu smes driv pripravovala, ma dokonce dozivotne poskozene plice…
Dnes to mel byt nas predposledni den v tovarne, ale jelikoz nas prace na teto lince trochu rozhodila, tak jsem se domluvil s nasim malajskym sefem Soonem, ze skoncime uz dnes.

Zdalo se, ze Soonovi je lito, ze odjizdime…. coz sice potesi, ale na druhou stranu o to hure se nam bude po vice nez trech mesicich loucit. :/ Ne, ze by to tu byla vylozene prace snu, ale zas tak spatny to nebylo a hlavne, lide na nas tady byli moc mili…
Chvilku jsme s nim dnes pokecali a tak nam zrovna doporucil par mist v Asii (Malajsie, Bali, Singapur,…), kam by stalo za to, se jednou podivat. Doufam, ze jeho rad nekdy vyuziju.
Kolegyne z Ciny, Kerry, nas zase pro zmenu nabadala, at prijedeme za rok znovu. :) Working Holiday Visa sice podruhe dostat nemuzeme, ale od Itala Davida jsem dostal radu, jak se sem dostat znovu i bez nej, takze treba se skutecne nevidime naposled! :) A taky me dost me mrzi, ze jsme se nestihli rozloucit se vsemi sympatickymi kolegy, takze se proste jednou vratit musime! ;)

Po praci jsme konecne prodali nase bicykly, nakonec jsem je dal na net do aukce. A dopadlo to hur nez jsem ocekaval. Vazne bidne! Moje se prodalo za 11$ a to Eliscino dokonce jen za 5,5$. Ale co se da delat. Aspon jsme nekomu udelali radost. :)

24.8.2012 (patek)

To se to krasne spalo, kdyz se do prace nemuselo! :)

V planu byly dnes jen dalsi nakupy, opet jsme navrsili zasoby ruznych konzerv, testovin, ovesnych kasi, musli tycinek apod. Tentokrat za peknych 220$, coz je pri soucasnem kurzu kolem 3 600 Kc. Snad nam to vydrzi aspon do navstevy dalsiho mesta. :)

25.8.2012 (sobota)

A je to tady, dnes se musime zbalit, abychom zitra mohli vyrazit co nejdrive a pripadne tak odpoledne jeste stihli nejaky mensi vylet. El uklidila a vysala v aute (takze vypada skoro jako novy), dobili jsme vsechny baterie, zazalohovali fotky, umyli a naipregnovali pohory, vyvetrali stan…

Vsechno to baleni a priprava na odjezd z Christchurch mi pripomnelo, ze se nebezpecne blizi nas odlet z NZ. :( Uplne mi to zkazilo naladu a je mi z toho tak nejak nedobre… Ne, ze bych se netesil na rodinu a kamarady, ale prece jen… Dammit! :(

26.8.2012 (nedele)

Tak dnesni planovany odjezd jsme museli nakonec odlozit. El se neciti dobre, asi se o ni pokousi nejaka chripka. Takze jsem nakazal povinny celodenni pobyt v posteli s paralenem a odjezt odkladame pro jistotu az na zitra.

Rano jsme zjistili, ze kdybysme odjeli uz ted, tak se ani nemame moznost rozloucit s Elce, jelikoz byla i dnes v praci (do prace chodi casto i o vikendu, cast penez posila rodicum do Filipin). Na stole nam nechala dokonce pozornost v podobe sprchovych gelu (ktere ale bohuzel pravdepodobne nebudeme mit jak vyuzit) a obri muffiny, ktere nam prisly vhod. :)

Jelikoz na dnesek zadny nahradni program naplanovany nebyl, tak jsme se jen flakali. El v posteli a ja si naposled uzil internetu a vecer se jeste dobalil, abych mel rano pokoj. :) A jeste jsme se stihli rozloucit s Elce.

27.8.2012 (pondeli)

El se v noci pritizilo. Uz vcera ji bylo spatne a v noci to nabralo na intenzite… v podstate se prozvracela k ranu! :( A to vam bylo nejaky zvraceni, neco podobnyho jsem jeste asi neslysel! :D Ale rano ji uz bylo mnohem lip, zda se, ze je alergicka na nejakou slozku Paralenu Grip, protoze spatne ji bylo vzdy po tom, co nejaky spolkla. Jeste ji trapi ryma, ale pry uz muzeme vyjet. :))

Rano jsem nasel na aute vrstvu pylu (doufam, ze to neni sopecny prach :) ) a pocasi je krasne jarni. Napsali jsme jeste vzkaz na rozloucenou a jdeme na to! Vyrazime do Arthur’s Pass, kde zacina nase dvoumesicni putovani!

Budu se snazit stale pravidelne psat na blog, ale kdybych se delsi dobu neozyval, tak proste jen nemam mobilni signal… vydrzte na prijmu, vsak ja se casem ozvu! ;)