Bylo, nebylo, jednoho dne mi ve schránce přistál mail, ve kterém stálo: „Vaše fotky se nám hodně líbí! A Vaše filozofie ještě víc. Myslím, že bysme si mohli sednout…“ A tak se taky stalo.

O několik měsíců později jsem se tak ocitnul v Kudlovicích u Uherského Hradiště, obklopený srdečnými lidmi na veselce ve znamení folklóru (aby ne, když Jeník požádal Dominiku o ruku v kroji na hody před celů dědinů).
Svatební obřad byl doprovázený zpěvem kudlovického ženského sboru, pan starosta hrál na housle, z nebe padalo štěstí, podle mapy se hledal zakopaný poklad, parket ovládla cimbálka, ženich si střihnul verbuňk („Na brňáka dobrý, ne?“ usmála se na mě hrdě máma nevěsty po tom, co ženich dotančil),… :)

Původně jsme chtěli vyfotit i pár portrétů na okolních kopcích, ale nakonec jsme neměli srdce opustit svatebčany, tak jsme focení zvládli na místě pod slivkou. Kde jinde se taky fotit, když jste v Kudlovicích… :)

Zkrátka bylo veselo. A já jsem moc rád, že jsem mohl být u toho.

Ale teď hrajte, muzikanti!

Fotografie: www.KonecneSvoji.cz