V noci jsem z okna sveho domu sledoval cervanky nad kopci na vzdalenem obzoru, vypadalo to doslova jako by obloha horela, bylo to nadherny a zaroven i desivy. Az se mi z toho tajil dech! V tom se ozvala neskutecna rana a z utrob jednoho kopce vystrelil kamen velikosti rodinneho domu. Ty kopce byly sopky, ktere se probudily k zivotu. Pozoroval jsem, jak ten kamen leti mym smerem neuveritelnou rychlosti! Nekolik set metru pred mym domem padl na zem a valil se primo na nej. Byla to takova rychlost, ze jsem se ani nezmohl na utek, vedel jsem, ze umru. Jen dve vteriny od vybuchu se mi zatmelo pred ocima a balvan smetl muj dum. Ale ihned jsem procitl, prezil jsem to, z myho domu zbyla jen jedna obvodova zed, ke ktere jsem se v dobe narazu tisknul. Smrt me minula o 20cm.

Tento pribeh me dnes v noci probral ze spanku a poradne mi zvednul tepovou frekvenci. Proc se o nej nepodelit. Vzpominam si, ze pred nekolika mesici se mi uz podobny zdal, jen jsem nebyl v dome a ani si uz nevzpominam, jestli jsem to tenkrat prezil. Bylo to neuveritelne zive a ohniva oblaka tak krasna! Divny, ze? Mimochodem, vite, ze za mesic je konec sveta?

Mount Tarawera Eruption
Charles Blomfield, Erupce hory Tarawera